Pomaturitní studium ve východních Čechách v médiích

Novinové články o středním školství, pomaturitním studiu i vysokém školství. Tyto články se objevily v médiích, u článků je vždy datum zveřejnění a zdroj. V případě dotazů nás kontaktujte.

Povinná maturitní zkouška z cizího jazyka má odklad

přidáno: 2. 9. 2011 2:00, autor: Jiří Kubeš   [ aktualizováno 2. 9. 2011 2:04 ]

Státní maturity se příští rok měnit nebudou. Poslanci v pátek schválili, že třetí povinný předmět bude zaveden až v roce 2013, nikoliv dříve. Ministr školství Josef Dobeš (VV) podporoval původní novelu, podle níž měla být stávající podoba maturit zafixována až do roku 2014. Norma míří do Senátu.

Dnes 10:28 - Praha

Pokud novela začne platit, studenti budou moci ve druhém povinném předmětu nadále volit mezi cizím jazykem a matematikou. Třetí předmět s možností volby mezi matematikou, občanským a společenskovědním základem a informatikou by byl zaveden ve školním roce 2012 a 2013.

Zavedení třetí povinné zkoušky by také znamenalo to, že povinnou druhou zkouškou bude cizí jazyk a nebude jej možné nahradit matematikou jako nyní. Na takovou změnu ale není podle předkladatelů řada škol už pro rok 2012 připravena, hlavně odborných. Ministr školství dokonce nedávno prohlásil, že by šlo o katastrofu.
Dobeš se bál o techniky a učně

Dobeš se přiklonil k dvouletému odkladu kvůli podpoře technických středních škol a učilišť, na nichž možnost zvolit matematiku a nematurovat z cizího jazyka prý byla pro mnoho studentů východiskem, jak zkoušku složit. Nyní se má jednat o dalších úpravách podoby státní maturity. Počítá se podle Dobeše s elektronickou maturitou, která bude mnohem levnější než současná papírová za 240 miliónů. Elektronická prý bude stát řádově miliony.

Předkladatelé návrhu na kratší fixaci současného stavu tvrdí, že se úpravy stihnou i za rok. Stejný názor má také Dobeš.

Jednotná maturitní zkouška se chystala 14 let, přišla celkem na 680 miliónů korun. Poprvé se konala letos. Neprospěla asi pětina studentů.

Novinky, ČTK
http://www.novinky.cz/domaci/243478-povinna-maturitni-zkouska-z-ciziho-jazyka-ma-odklad.html

Školné bude asi již ve školním roce 2013/2014

přidáno: 23. 8. 2011 4:33, autor: Jiří Kubeš   [ aktualizováno 23. 8. 2011 4:36 ]


Studenti veřejných vysokých škol si za studium připlatí zřejmě už ve školním roce 2013/2014

PRAHA / 13:26, 22. 08. 2011

Hlavní trendy vysokoškolského studia, konkrétní legislativní návrhy reforem obsahuje materiál Průběh a cíle reformy vysokého školství, se kterým se vláda seznámí na středečním zasedání. Předloha otevírá i otázku školného.

Hlavním cílem reformy vysokého školství je podle materiálu především diverzifikace vysokých škol, která umožní lepší profilaci studentů podle nejvhodnějšího zaměření. Autoři si od návrhu slibují i dosažení vyšší kvality v různých oblastech činností. To je ostatně klíčovým mottem reformy od kvantity ke kvalitě.

Reformu tvoří řada legislativních i nelegislativních opatření. Mezi základní předlohy patří zákon o vysokých školách, jehož věcný záměr plánuje ministerstvo školství vládě předložit do konce letošního roku. Ten má klást důraz především na autonomii, samosprávu a vnitřní strukturu vysokoškolských institucí, strukturu studijních programů, systém hodnocení kvality a akreditací a v neposlední řadě i kariérní dráhu akademického pracovníka.

Druhou důležitou normou je zákon o finanční pomoci studentům. Reforma systému sociální pomoci a podpory studentů je předpokladem zavedení školného na vysokých školách. To by se podle materiálu mělo týkat všech studentů veřejných vysokých škol počínaje školním rokem 2013/2014. Ministerstvo školství plánuje, že díky školnému vzroste odpovědnost vysokých škol za organizaci a kvalitu akademických činností.

Návrh věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům rezort vládě předloží už letos do konce října. "Zákon vytvoří podmínky pro cílenou podporu studentů formou zvýhodněných půjček," uvádí autoři.

Jeho součástí bude i úprava specifických podmínek příležitostného zaměstnávání studentů, tak aby tyto podmínky respektovaly otázku praxí, jako součásti vzdělávacího procesu.

Materiál současně informuje, že ve srovnání se zeměmi Evropské unie jsou výdaje na jednoho vysokoškolského studenta v České republice stále velmi nízké a v posledních letech dokonce dochází k jejich snižování.

Významnou novinkou, kterou přinese komplexní zákonná úprava bude systém financování. Strategickým cílem ministerstva je přechod k systému, v němž budou veřejné vysoké školy financovány na základě víceletého kontraktu se státem. To bude ovšem možné realizovat až podle nového zákona o vysokých školách.

Rezort školství plánuje, že do financování vysokých škol by se měly více zapojit i soukromé zdroje, prostředky z podnikatelské sféry i domácností. "Připravuje se zavedení daňových pobídek pro zvýšení finančních prostředků, které do výzkumu a vývoje na vysokých školách a v dalších veřejných institucích investuje podnikatelská sféra," upřesňuje materiál. Připravovaná novelizace zákona o dani z příjmu má platit již od začátku roku 2013.

Významnou částkou by do rozpočtu prostřednictvím nových operačních programů měla rovněž přispět Evropská unie.

Materiál, jímž se budou členové vlády zabývat v rámci středečního zasedání, rovněž dává přehled i o hlavních trendech, které jsou pro vysoké školství charakteristické. Významně se na stavu vysokého školství mají v budoucnu promítnout především demografické změny. "Na propad v počtu populačních ročníků, které budou postupně na vysoké školy přicházet, musí školy reagovat hledáním studentů i v jiných cílových skupinách, než jsou čerství absolventi středních škol," uvádí autoři.

Dalším nedostatkem, kterým trpí české vysoké školství, je neefektivní systém kontroly kvality. Tuto činnost zajišťuje Akreditační komise, která se v současnosti nachází v situaci, kdy se musí vypořádat s velkým počtem žádostí o akreditace, což umožňuje většinou pouze hodnocení formálních náležitostí žádostí.

Podle rezortu školství kvůli nárůstu vysokoškolsky vzdělané populace hrozí, že pro absolventy nebude dostatek kvalifikovaných profesních míst a a absolventi vysokých škol tak budou v budoucnu v některých oborech přijímat i pracovní místa, která dnes obsazují pracovníci s nižší kvalifikací.

Ministerstvo by zároveň chtělo docílit toho, aby větší část absolventů bakalářských studijních programů přecházela přímo na pracovní trh. "Podíl absolventů bakalářských studijních programů, kteří pokračují v navazujícím magisterském studijním programu, se bude v souhrnu postupně snižovat až k hodnotě 50 procent," predikují autoři.

Podle materiálu za poslední desetiletí prudce navýšil počet vysokoškolsky studujících, a to o více než 212 procent. Zatímco v roce 2000 existovalo v Česku celkem 23 veřejných a pouze osm soukromých vysokých škol, v roce 2010 to bylo již 26 veřejných a 46 soukromých vysokých škol. Zároveň došlo ke značnému rozšiřování nabídky studijních programů, kterých je v současné době akreditováno již více než osm tisíc.

Rezort ministra Josefa Dobeše (VV) se při přípravě reformy vysokého školství inspiroval především v Nizozemsku, kde reforma stále ještě probíhá.

Autor: Petra Hrubá
Mediafax: http://www.mediafax.cz/domaci/3270441-Studenti-verejnych-vysokych-skol-si-za-studium-priplati-zrejme-uz-ve-skolnim-roce-2013-2014

Stát v tichosti chystá pro studenty školné na splátky

přidáno: 15. 8. 2011 2:53, autor: Jiří Kubeš   [ aktualizováno 15. 8. 2011 3:15 ]

Po školném na veřejných vysokých školách z koaliční smlouvy jako by se v posledních měsících slehla zem. Studenti ale nakonec platbám s velkou pravděpodobností neuniknou. Ministerstvo školství, konkrétně náměstek ministra a bývalý rektor Univerzity Karlovy Ivan Wilhelm, už tiše chystá pro vysokoškoláky zavedení školného s možností postupných splátek či případného odkladu úhrady.

Koalice totiž plánuje tzv. odložené školné, což znamená, že banky by vysokým školám za pomoci státní záruky zaplatily za studenty už v průběhu studia. Ti by ale začali splácet až v zaměstnání, poté, co dosáhnou průměrného platu v zemi.

Za studii, která má narýsovat, jak to provést, je ministerstvo ochotno zaplatit přes tři milióny korun. Vyplývá to z materiálu, který Právo získalo.

Úřad již vypracoval zadávací dokumentaci k veřejné zakázce s famózním názvem „Studie proveditelnosti systémových, ekonomických a procesních aspektů zavedení školného v půjčkovém režimu ve vazbě na administraci nevratné finanční pomoci.“

Za studii s tímto „názvem roku“, která má být jednou ze součástí záměrů na zavedení školného na vysokých školách, má chřadnoucí státní pokladna zaplatit až 3,1 miliónu korun.

Jedná se o tzv. podlimitní veřejnou zakázku na poskytování služeb v oblasti analýz, takže na ni ani nemusí být vyhlášen tendr v pravém slova smyslu a bude se jednat o zjednodušené řízení. Zadávací podmínky podepsal Wilhelm 27. června.

A co si ministerstvo od studie vlastně slibuje? „Nezanedbatelná část zájemců o studium na VŠ má omezený přístup k finančním prostředkům; studium není tak přístupné všem intelektuálně dostatečně disponovaným zájemcům a nejsou dostatečně využity talenty lidských zdrojů. Pro odstranění těchto nesrovnalostí má být nastaven adekvátnější systém finanční pomoci studentům,“ píše těžkopádným jazykem ministerstvo.

Jinými slovy, ministerská logika vypadá zhruba následovně − na vysokou nemá šanci se dostat každý, kdo na to má v hlavě, tak zavedeme školné, a kdo na to nebude mít v kapse, tomu dáme půjčky a stipendia.
Až 10 000 za semestr


Pomoc si ministerstvo představuje tak, že splatnost půjček na školné půjde dokonce i odložit. V dokumentu zároveň ale zdůrazňuje, že nový model musí hlavně co nejméně zatížit veřejné rozpočty.

A jak bude chystané školné vysoké? Podle ministra školstvíJosefa Dobeše (VV) se počítá s částkou až 10 tisíc korun za semestr. Ročně by tedy studium vyšlo až na 20 tisíc. Systém by se měl spustit od roku 2013. VŠ by dostaly peníze hned, ale studentům by vznikl závazek splácet v budoucnu.

Dobeš je přesvědčen, že školné není potřeba řešit přímo v připraveném vysokoškolském zákoně. „Mohla by totiž přijít vláda sociální demokracie a kvůli tomuto by se novelizoval celý zákon, což je zbytečné,“ řekl už dřív Právu ministr. Platby chce proto zakotvit do zákona o finanční pomoci studentům.

Ten se již připravuje a do konce roku by měl ležet vládě na stole. Pokud nenastanou problémy – například v podobě pádu vlády – školnému tak nebude po technické stránce stát nic v cestě.
Splácení až před důchodem


Model odloženého školného v sobě ale skrývá řadu „čertíků“. Například co když přijdete o práci anebo půjdete na rodičovskou dovolenou a najednou si nebudete moci dovolit hradit splátky za vysokou školu? Narostou vám úroky? Kam až?

Školy totiž mají dostat peníze ihned z půjček od bankovních ústavů, které ale studenti začnou splácet až v okamžiku, kdy dosáhnou na průměrný příjem.

Trojkoalice zatím rovněž nedojednala, zda by zaměstnanci, kteří dosáhnou na průměrný plat až po 33 letech praxe, což je i případ učitelů, začali splácet školné krátce před důchodem.

Jindřich Ginter, Právo
http://www.novinky.cz/finance/241792-stat-v-tichosti-chysta-pro-studenty-skolne-na-splatky.html

Problémy středního školství

přidáno: 27. 6. 2011 2:28, autor: Jiří Kubeš

Střední školství kulhá na obě nohy, říká poslanec Váňa
Pardubický deník | 24.6.2011 | rubrika: Pardubicko - u nás doma | strana: 8

Názor

Pardubice – Část médií se snaží přesvědčit veřejnost, že po maturitách je naše školství na dně a zkoušky dospělosti byly masakrem. Nebezpečí našemu střednímu školství ale hrozí z opačného konce.
Momentálně nejde o to, zda se s maturanty zachází v rukavičkách, ale spíš o to, že střední školy začínají mít katastrofální nedostatek studentů. Když se jich v České Třebové přihlásí do prváku jen osmnáct, není to k smíchu. Střední školství už kulhá na obě nohy.

Situace je složitá

Situace je složitá i v dalších městech, jako v Chrudimi nebo Králíkách, Přelouči nebo kdekoliv jinde. Věhlasné pardubické gymnázium Dašická, kdysi druhá největší střední škola v republice, zase ubírá jednu třídu a soukromá gymnázia si nastavují parametry přijetí (slušně řečeno) poněkud odlišné od evropských trendů. To pak jímá každého, kdo se dívá jen trochu do budoucnosti, nemalý děs.

Vzdělávací krize

Národ, který dal světu Komenského, se zavrtává do vzdělávací krize. Tanečky kolem státních maturit jsou poměrně chytrým zastíracím manévrem. Pokud je nebude mít kdo za pár let skládat, není třeba se nad nimi v dnešní době čílit. Do běla mě rozžhaví, když lidé odpovědní za školství na všech úrovních bezradně rozhazují rukama a vykřikují to krásné alibistické normalizační: Nejsou lidi!
Kdyby ty chybějící studenty kosily morové rány nebo kdyby je nouze už v rané pubertě vyhnala ze země, spolkl bych to jako argument. Ale to, že po roce 2000 začne studentů ubývat, po roce 2010 to začne být na pováženou, se vědělo už před patnácti, dvaceti lety podle statistických údajů o porodnosti.
Tedy: před pěti lety byl nejvyšší čas začít připravovat krizový scénář, aby školství na nějaké úrovni hubená léta přežilo. V počtu budov, kantorů, vzdělávacích systémech. Odpovědní se jen dívali na souboj škol o žáky a vymýšleli, jak dostat nějaké kluky do učení.
Abych nebyl úplně nespravedlivý. Pardubický kraj je zatím jediný v Česku, který se pokouší najít nějaké řešení.

Na co přijímačky?

Systém povinných přijímaček se ukázal jako dobrý. Základní údaj o počtu uchazečů byl doplněn o další důležitý: o kvalitě uchazečů. Problém to neřeší, ale aspoň je přesněji definován.

O autorovi| Miroslav Váňa, poslanec, ČSSD
Region| Východní Čechy

1-4 of 4